Příroda

Celý název tohoto města zní Santa Cruz de Mao. Mao se nachází v provincii Valverde, v severozápadní části Dominikánské republiky. Město má téměř 50 tisíc obyvatel a leží v nadmořské výšce 63 m.n.m.
Mao je poměrně velké město, současně je i významným náboženským centrem. Název města je odvozen od nedaleké stejnojmenné řeky a má dokonce i svou přezdívku – Ciudad de los Bellos Atardeceres – což znamená "město hezkých západů slunce". Je to z toho důvodu, že zde na západě nejsou žádné hory a je obvyklé, že je nebe při západu slunce celé červené.

Rybářskou vesničku Boca de Yuma najdete v provincii La Altagracia na jihovýchodním pobřeží Dominikánské republiky, asi 30 km jižně od města Higüey. V 15. a 16. století byla vesnička známá také jako jeho přístav. Asi jednu hodinu jízdy je vzdálená od letoviska Punta Cana a hodinu a půl od hlavního města Santo Domingo.

Jarabacoa je město v Dominikánské republice v provincii La Vega, asi 30 kilometrů jihovýchodně od od hlavního města provincie Concepción de la Vega. Leží v nadmořské výšce 600 metrů, a díky tomu se sem nastěhovalo mnoho Dominikánců, protože zdejší klima je výrazně příjemnější než v jiných oblastech země.

Město je díky své poloze a celkovému obrazu místní krajiny občas nazýváno také "Švýcarskem Dominikánské republiky".

Rio San Juan je městečko na severním pobřeží Dominikánské republiky, v provincii María Trinidad Sánchez. Rozkládá se přímo u pobřežní komunikace vedoucí z letoviska Puerto Plata do místa Nagua.

K místním turistickým zajímavostem patří laguna Gri-Gri a v blízkosti ležící pláže Playa Grande a Playa Caletón východním smětem, a Bahía Esmeralda a Playa Ermita západním směrem.

Samaná je město a administrativní sídlo ve stejnojmenné provincii, ve východní části Dominikánské republiky. Celý název města je Santa Barbara de Samaná a má asi 40 tisíc obyvatel.

Město bylo založeno roku 1756 a v roce 1946 jej zcela zničil požár, neboť při jeho výstavbě bylo použito z velké části dřevo.

Město Barahona (celým názvem Santa Cruz de Barahona) leží na jihozápadě Dominikánské republiky a má asi 80 tisíc obyvatel. Leží přímo na pobřeží provincie El Seibo. Od metropole Santa Domingo je vzdálené cca 240 km, od jezera Enriquillo 80 km a od hranice s Haiti 170 km.

Silnice číslo 44 směřující na pobřeží Barahony nabízí jedinečnou exkurzi přírodních krás a rozmanité vegetace Dominikánské republiky. Velmi pěkná je také horská cesta do místa Bahoruca, odkud bývá nádherný výhled na hory a moře.

Město Pedernales se nachází v jihozápadní části území Dominikánské republiky, v jižní části ostrova Hispaniola. Leží u stejnojmenné řeky, která tvoří přírodní hranici s republikou Haiti. Sousedním místem v republice Haiti (na západ od hraniční řeky) je Anse-à-Pitre v okrese Sud Est.

Žije zde něco přes 21 tisíc obyvatel a je to jedno ze 31 provinčních měst. Na jihu hraničí město i provincie s pobřežím Karibského moře, na severu s provincií Barahona a na východě leží provincie Independencia. K městu patří také ostrůvky Beata a Alto Velo.

Do letoviska Cabarete na severním pobřeží země jezdí mnoho surfařských nadšenců, a to jak z Ameriky, tak i z Evropy. Místo má proto díky těmto surfařům mladou "hippies" image.

Kromě vodních sportů si můžete v Cabarete dosytosti užít také jiné sportovní činnosti, jako např. jízdu na horském kole, jízdu na koni (na pláži nebo v horách), potápění, golf, paintball nebo canyoning.

Malá rybářská vesnička Las Galeras se nachází na nejzazším konci poloostrova Samaná v Dominikánské republice. Leží přímo u zálivu Bahia de Rincon, který na západě rámuje mys Cabo Cabron a na východě Cabo Samana. Ještě před 20 lety osamělá vesnice je dnes malým letoviskem daleko od masové turistiky.

Obvyklými dopravními prostředky tu jsou motocyklové taxíky "motoconcho". Funguje tady také soukromá i veřejná taxislužba. Cenu za tyto služby byste si měli v každém případě dojednat předem.

Zemědělský sektor představoval po dlouhou dobu nejdůležitější část ekonomiky Dominikánské republiky a byl zaměřen téměř výhradně na vývoz. V podstatě se kromě kakaa, kávy a banánů pěstovala hlavně cukrová třtina. Tradičně vývoz cukru představoval nezbytnou součást vývozu ze země. Například během 60. let minulého století bylo v průměru 60% ekonomicky aktivního obyvatelstva zaměstnáno v tomto sektoru.